Aktuality 2020

Adventní putování_svatý Mikuláš

5. 12. 2020

Dnešní ráno je klidné a tiché a zatím nic nenapovídá tomu, že dnes v podvečer bude ulicemi měst a vesniček procházet Mikuláš s andělem a čertem. U někoho zazvoní a donese mu nadílku, jinému ji vloží do připravené punčošky a někomu ji nechá tajně za dveřmi, na balkoně nebo za oknem, stejně tak, jak to dělával skutečný svatý Mikuláš.

Svatý Mikuláš opravdu žil a když dospěl a jeho rodiče zemřeli, rozdal velkou část svého majetku chudým a potřebným lidem. Byl skromný a aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. Ve městě Myra, v Malé Asii zemřel v té době biskup. A novým biskupem se měl stát ten, kdo jako první vejde následujícího rána do kostela. A protože byl Mikuláš věřící a zbožný, tak když přišel do Myry, chtěl se jít do kostela pomodlit. A tak se stal prvním člověkem, který vešel ten den do chrámu a měl se stát biskupem. Svatý Mikuláš se zpočátku vzpíral, ale nakonec biskupský úřad přijal a poctivě jej vykonával až do své smrti. (Proto, když chodí v předvečer svého svátku, má na hlavě biskupskou mitru, a v ruce biskupskou berlu, která je znakem pastýře, jenž se dobře stará o své věřící).

Svatý Mikuláš je patronem námořníků a rybářů, ochráncem převozníků a hlavně dětí. V dřívějších dobách pečoval o mosty a chránil před povodněmi, až do 18. století, kdy úlohu patrona mostů a vody v českých zemích převzal svatý Jan Nepomucký.

Pranostiky, které se váží k dnešnímu dni: „O svatém Mikuláši, často snížek práší.“, „Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.“

Jak vypadaly pochůzky svatého Mikuláše v minulosti?

Podle staré lidové víry sestupuje každý rok 5. prosince svatý Mikuláš navečer z nebe na zem. Obchází lidské příbytky a spolu s čertem a andělem rozděluje pamlsky a ovoce hodným dětem, stejně jako uhlí a brambory dětem zlobivým.

V chudších krajích dávaly děti před spaním punčochu za okno či dveře a ráno pak nacházely odměnu za své celoroční chování. V bohatších krajích navštěvoval sv. Mikuláš děti osobně. Světec vcházel do světnice, zpravidla doprovázen andělem a čertem. Zatímco svatý Mikuláš vzbuzoval v dětech posvátnou úctu a anděl klid a pohodu, čert měl na starosti nahnat uličníkům něco strachu.

Mikuláš se nejprve zeptal rodičů, jak bylo které dítko po celý rok hodné a jak se učilo. Poté zkoušel děti, zda se umějí modlit. Pokud byl spokojen, nadělil jablíčka, ořechy a cukroví, které nesl anděl na míse. S kým však spokojen nebyl, ten obdržel od čerta syrovou bramboru anebo několik kousků uhlí. (čerpáno z knihy 'Velká kniha lidových obyčejů a nápadů' jejímž autorem je Martin Bestajovský)

A dnešní úkol, rodiče, zavzpomínejte, jak probíhala mikulášská nadílka, když jste byli dětmi. A jak připravujete mikulášskou nadílku pro své děti? Chodí k vám domů Mikuláš s andělem a čertem? Anebo jen samotný Mikuláš? Nebo dostávají vaše děti nadílku do košíku za dveře, okno či na balkon? Budu ráda, když mi vaši vzpomínku, klidně krátce, napíšete do e-mailu.

A příběh na naší cestě do Betléma:

Paní Jelínková šla s vánočkou na náměstíčko a mezi sousedy se protlačila úplně dopředu. Pěkně se chumelilo a na nezabalenou vánočku napadal sníh, který hned roztál. Vánočka navlhla a tím pádem ztěžkla a paní Jelínkovou začaly brzy bolet ruce. Poprosila sousedy, aby jí pomohli. Ale ti, ať už rádi nebo neradi, pomoci stejně nemohli, protože každý něco nesl.

Paní Jelínkové bylo najednou líto, že neupekla o polovic menší vánočku. Jako její sousedka – ta ji má pěkně zabalenou v ubrousku a netrápí se jako teď ona.

Mokrá vánočka byla čím dál tím těžší a také hrozilo, že praskne v půli, protože byla moc dlouhá. Když bylo nejhůř a paní Jelínkové bylo do pláče, ucítila na nohou šimrání. O nohy se jí třel zrzavý kocour.

(vystřihni si VÁNOČKU)

Připomínám odeslání splněných úkolů do dnešní půlnoci (23:59) + ti, kteří se připojili až v prosinci mohou výjimečně poslat úkoly i za první, přípravný týden. A pokud nestíháte dnešní půlnoc, tak napište třeba „Dnes nestíhám, pošlu do pondělka.“ a já budu vědět, že pošlete později;-) A ještě kam všechny úkoly posíláte? Na e-mail: svc.prestice@seznam.cz anebo můžete nasdílet v naší facebookové skupině nebo facebookové stránce.

Těším se zase zítra a snad se děti dnes nebudou příliš bát. Určitě byly všechny po celý rok hodné a trocha toho zlobení k dětem přece taky patří:-)

Jana

Adventní putování_svatá Barbora

4. 12. 2020

Ahoj děti,

dnes bych chtěla zvlášť pozdravit všechny Barborky, které mají svátek. Svatá Barbora je patronkou horníků a dělostřelců. Nejčastěji bývá zobrazena s věží a palmovou ratolestí.

Večer před svátkem svaté Barbory chodívaly po vsi „Barborky“. Oděny byly bíle a přes obličej mívaly bílý závoj. Většinou chodívaly ve dvojicích či trojicích, z nichž jedna měla v ruce košík s jablky, ořechy a cukrovím, kterým podarovávala malé děti.

Někde „Barborky“ dávaly dětem zvláštním pečivem, kterému se říkalo „barborky“ nebo také „fakultky“. Recept na ně si můžete otevřít zde.

„My tři Barborky jsme,

z daleké země jdeme

a dárky vám neseme.

Neseme, neseme velice to krásné,

kdo se s námi modlit bude, tomu je dáme,

a kdo nebude, tomu hodně nalupáme.“

K Barborce se váží i některé lidové pranostiky.

„Na svatou Barboru saně do dvoru.“

„Svatá Barborka vyhání dříví ze dvorka.“

„Když je Barborka ucouraná, bývá Štěpán na ledě.“

„Po svaté Baruši, střez nosu i uši.“

Ke splnění dnešního úkolu potřebujete mít svoji třešeň na zahrádce, abyste si mohli uříznout větvičku třešně a dát si barborku do vázy. Jsem zvědavá, jestli barborka někomu z nás do Štědrého dne vykvete:-)

Kdo zahrádku nemá, může si splnit náhradní úkol. Na svátek svaté Barbory se totiž peklo pečivo, kterému se říkalo „barborky“ nebo „fakultky“. Ve Slunečnici je vyzkoušela Hanka, my je ochutnali a jsou dobré. Recept na ně přikládám výše.

Pro ty, kteří nemají svoji třešeň, ani nebudou péct cukroví „barborky“, mám náhradní úkol. Vyberte jednu z pranostik, které se váží k svátku svaté Barbory a pokuste se ji vysvětlit. Anebo nám napište, pro které profese je svatá Barbora patronkou.

A teď, když už znáte dnešní úkol, se můžeme dát do čtení k našemu Betlému.

O největší vánočce

Musím přinést do Betléma největší a nejkrásnější dárek. A pak se s ním postavit úplně dopředu, aby všichni viděli, jak jsem štědrá!

Tahle paní Jelínková vůbec nebyla lakomá, ale o svých dobrých skutcích vždycky nahlas a dlouho mluvila, až to bylo všem protivné.

A tak upekla vánočku. Ale ne jen tak ledajakou! Obrovskou, aby byla hodně vidět. Převázala ji velikou pentlí, na kterou napsala: VĚNUJE PANÍ JELÍNKOVÁ. To budou všichni koukat, kolik si dala s dárkem práce!

Měla by vánočku zabalit do ubrusu, venku přece sněží. No, ale tak velký ubrus nemá a hlavně – to by ta krásná vánočka nebyla vůbec vidět.

A to by paní Jelínkové bylo moc líto. Ponese ji jenom tak – na rukou.

(vystřihni si PANÍ JELÍNKOVOU)

Děti proč chtěla paní Jelínková donést do Betléma největší a nejkrásnější dárek? Bylo to proto, aby se z něj Ježíšek radoval? Potřeboval Ježíšek obrovskou vánočku s velkou mašlí a s věnováním? A proč chtěla, aby její dárek viděli hlavně všichni lidé okolo? Takže pro ni bylo důležitější, co si o ní pomyslí lidé? S paní Jelínkovou se ještě setkáme v zítřejším čtení a pak ještě jednou. A tak budeme moci pozorovat, jestli se po cestě do Betléma třeba náhodou taky trochu nezmění. No, možná by to trochu potřebovala:-)

Těším se zase zítra s novým příběhem a úkolem,

ahoj Jana

Adventní putování_9. den

3. 12. 2020

Ahoj děti,

dnes pro vás mám nejprve připravené čtení a po něm i dnešní úkol.

O Ferdovi

Ferda strašně nerad pracoval. No, ale my dobře víme, že bez práce nejsou koláče, ale ani rohlíky nebo dokonce klobása. A tak Ferda kradl. Většinou ho ale chytili a zavřeli do místnůstky se zamřížovaným okénkem. To by mu ani tak nevadilo. Bylo tam totiž teplo a také mu pravidelně nosili jídlo. Hlavně, že nemusel pracovat!

Ale co mu scházelo, bylo to, že se nemohl celé dny toulat se svým zrzavým kocourem.

No a zrovna dnes Ferdu zase chytili. Jenom jim bylo divné, že tentokrát Ferda nevzal klobásku, ale – světe div se – plyšového medvěda!

Ferda seděl za zamřížovaným okénkem a bručel si do vousů. Chtěl jít také do Betléma. A medvěd? To měl být dárek pro Ježíška! Dole na chodníku pod oknem seděl jeho zrzavý kocour, vztekle koulel očima, co to ten jeho páníček zase provedl. Jemu, ubohému kocourovi, je teď zima, má hlad a vločky sněhu mu padají do kožichu.

(vystřihni si MEDVÍDKA)

Dnes máme den věnovaný třetí postavě, která bude v sobotu podvečer chodit spolu s Mikulášem a andělem. Ano, je to čert. Ale nemusíte se bát, čert nemá děti strašit, a když tak třeba jen trošičku, ale má představovat to, co my lidé, dospělí i děti občas uděláme špatně. Třeba když někdo odmlouvá mamince a tatínkovi, nebo lže, protože se bojí, že říct pravdu by mohlo být horší než zalhat. Ale všichni dobře víme, že třeba zrovna lež má krátké nohy a daleko nedojde. Tedy, že se na lež stejně přijde a pak je reakce rodičů horší, než kdyby děti řekly pravdu hned. Existuje mnoho ustálených slovních spojení, ve kterých se čert nebo čerti vyskytují. Například:

To by v tom byl čert.

Nemaluj čerta na zeď.

Šijí s ním všichni čerti.

Dělá čertoviny.

Jdi s tím k čertu!

Čert, aby to vzal!

Co je šeptem, to je čertem.

Kam čert nemůže, nastrčí bábu/děvče.

Pýcha peklem dýchá.

Kdo lže a krade, do pekla se hrabe.

Máme z pekla štěstí.

Zahrává si s peklem.

Koho to sem čerti nesou?

To nám byl čert dlužen.

Vydal by se do horoucích pekel.

Pálí to jako čert.

Vyberte si některý slovní obrat a zkuste nám napsat, proč myslíte, že je čert nebo peklo, v tomto slovním spojení, použito. To je dnešní úkol.

A kdo by chtěl, může si vyrobit tradičního čerta ze sušených švestek nebo jiného sušeného ovoce.

Anebo pokud vám zůstanou sušené švestky, můžete je použít na Čertovy pusinky. Budete potřebovat oloupané mandle, které vložíte do sušené švestky a případně je ještě můžete namočit v čokoládě.

Těším se zase zítra s novým příběhem a úkolem,

ahoj Jana

Adventní putování_8. den

2. 12. 2020
Adventní putování_8. den

Ahoj děti,

dnes nás čeká andělské tvoření. Můžete anděla nakreslit, vyrobit anebo můžete použít obrázek anděla a dozdobit mu šaty. Inspiraci na tvoření andělů najdete opět na našem Facebookovém profilu.

O třech kapesníčkách

Malá švadlenka seděla smutně s hlavou v dlaních. Kde vezme dárek pro Ježíška? V její místnůstce byl starý nábytek po babičce, pár otlučených hrnečků a plechové hodiny na zdi. Nový byl jenom šicí stroj, který si koupila na splátky.

Švadlenka se z celého trápení rozplakala. Slzy se jí koulely po tváři, a tak vstala a šla pro kapesník. Když vytahovala zásuvku prádelníku, najednou si na něco vzpomněla. Povytáhla ji až úplně do konce. Tam, za obyčejnými kapesníky, ležela plochá krabička převázaná světlemodrou mašlí. Byly v ní tři krásné, bílé kapesníčky, ozdobené krajkami. „Schovej si je, až se jednou budeš vdávat,“ řekla jí babička, když jí je dávala. Chvilku váhala, k čemu by byly Ježíškovi dobré tyhle kapesníčky?

Znovu se podívala na krabičku, na mašli a vtom ji to napadlo! Napřed cvakaly nůžky, pak vrčel šicí stroj a švadlenka si k tomu zpívala. A za chvilku na stole ležela bílá košilka, ozdobená krajkami a mašlí.

Švadlenka se s ní radostí roztančila po místnůstce a honem se chystala na cestu.

(vystřihni si ŠVADLENKU)

Těším se na vaše výtvory a zítra zase ahoj,

Jana

Adventní putování_7. den

1. 12. 2020

Ahoj děti,

také u vás dnes ráno poletovaly vzduchem sněhové vločky? U nás ano a měli jsme z nich velkou radost. Začal měsíc prosinec a k němu sníh určitě patří. Kromě toho k prosinci ale také patří různé svátky. Hned v pátek nás čeká Barborka a v sobotu se můžeme těšit na návštěvu Mikuláše, anděla a čerta. Mikuláš bude rozdávat ovoce a čokoládky, anděl jej bude doprovázet a dohlížet na to, aby čert příliš neděsil děti.

My se následující tři budeme na jejich návštěvu připravovat. Budeme opět tvořit, kreslit, nebo malovat. Ale také se už můžete naučit nějakou básničku nebo písničku. A děti, nemějte z čerta strach, on ho Mikuláš s andělem budou dobře hlídat a držet na řetězu????

Dnes vám nejdříve napíši úkol, který budeme do soboty plnit. Dnešním úkolem je nakreslit, vystřihnout nebo jinak vyrobit Mikuláše - inspiraci opět můžete hledat na internetu nebo i u nás na facebookové stránce Střediska volného času Slunečnice. Anebo si můžete vyzkoušet adventní pamlsek, který většinou přinášel v podvečer svého svátku svatý Mikuláš (tedy večer 5. prosince).

Mikulášské suchárky

Suroviny: 150 g hladké mouky, 140 g moučkového cukru, 50 g očištěných a rozsekaných rozinek, 1 vejce, 50 g sekaných oříšků nebo mandlí, trochu citrónové kůry a půl kávové lžičky kypřícího prášku.

Postup: Na vále zpracujeme těsto ze všech surovin a z vypracovaného těsta vyválíme 2 válečky, které položíme na máslem vymazaný plech. Na povrchu je potřeme vajíčkem a v horké troubě upečeme. Při pečení se válečky trochu roztečou. Upečené, horké nakrájíme na šikmé plátky a obalíme je ve vanilkovém cukru. Pak je upravíme na míse a necháme vychladnout.

(z knihy: Velká kniha lidových obyčejů a nápadů - Martin Bestajovský)

A teď už je ten správný čas na pokračování našeho příběhu.

Včera jsme pana Tomáše a děti opustili ve chvíli, kdy se pan řezbář pořádně najedl a napil, to měl taky hned lepší náladu a pustil se s dětmi do opravy saní.

Za chvíli měl sáně opravené a Slávek se zeptal pana řezbáře, jestli také půjde do Betléma.

„Asi ne, nestihl jsem dokončit svůj dárek,“ odpověděl pan Tomáš a rozpačitě se podíval do kouta, kde ležel jeho koníček z lipového dřeva, kterému chybělo ouško. „Ten je ale nádherný,“ vydechla Lucka. „My vám to ouško pomůžeme přilepit,“ řekl Slávek. „Ani nevím, kde je. Těžko ho najdeme v hromadách hoblin a pilin. A nové už nestihnu vyřezat.“ Řezbář se podíval na svůj zavázaný prst.

Najednou se zpod stolu ozvalo napřed slabé zakňučení a pak zaštěkání. „Copak, Harýku, na tebe jsem úplně zapomněl, viď?“ Řezbář se sklonil, aby jezevčíka podrbal za ušima, ale Harýk běžel do kouta a za skříní začal nahlas štěkat. A tam leželo koníčkovo ouško, které pak společně přilepili. „A že může jít Harýk s námi?“ zeptala se Lucka. „Může, zaslouží si to,“ řekl pan řezbář a konečně podrbal Harýka za ušima.

(vystřihni si PEJSKA)

Tak pan Tomáš se přeci jen do Betléma vydá s námi, dárek pro Ježíška opravil a protože opravil dětem saně, tak s námi půjdou i Lucka se Slávkem a Alešem. Pana řezbáře a děti v tuto chvíli opustíme, abychom v dalších příbězích zjistili, jestli s námi půjde ještě někdo další.

Takže zase zítra u nového příběhu,

ahoj Jana

Adventní putování_6. den

30. 11. 2020

Milé děti, vážení rodiče,

na den 30. listopadu připadá svátek svatého Ondřeje. Svatý Ondřej je patronem sedláků, rybářů, nevěst, Ruska a Skotska, bývá vyzýván na pomoc proti dně a nejčastěji je zobrazován na kříži ve tvaru X nebo s rybářskou sítí a rybami.

Tento den, patřil k jedněm z nejdůležitějších věšteckých dnů v roce. Většina věštění měla jedno společné a to, že se děvčata snažila zjistit, kdy nebo za koho se vdají.

My se dnes ale věštění a tradičním zvykům věnovat nebudeme, ty si necháme na Štědrý den.

Protože je ale svatý Ondřej patronem rybářů, je dnešním úkolem vyrobit kapra (nebo jinou rybku) se šupinami (nebo i bez šupin). Obrázek můžete namalovat, vystřihnout, vytrhat a nalepit, upéci z jedlého či nejedlého těsta. Jak si s úkolem poradíte, nechám na vás, ale inspirovat se zase můžete na internetu nebo našem Facebooku.

Úkol není nutné posílat hned, je možné poslat zase všechny úkoly najednou v sobotu.

A teď příběh:-) Já vám včera skoro nemohla usnout, stejně jako pan Tomáš, ale nebylo to vztekem a zlostí, ale protože jsem byla obrovitánsky zvědavá, jak bude příběh pokračovat. Řeknu vám, docela jsem se o děti bála. Myslela jsem si, že se na ně pan Tomáš rozkřikne. Ale jak příběh skutečně pokračoval, si můžete přečíst, nebo poslechnout, právě nyní.

Pan řezbář byl přes všechno svoje bručení přece jen zvědavý, kdo to tam pod oknem mluví, tak vystrčil hlavu zpod peřiny. Všechno slyšel, i to, jak se jeho žena dětem omlouvá. Přešel ho vztek a bylo mu to najednou všechno líto. Pak už jen zaslechl, jak děti odcházejí s nepořízenou, a to už bylo na něho moc. Přece není takový mrzutý bručoun. Vyskočil z postele, otevřel okno a zavolal na děti. Ty se chudinky polekaly a začaly se omlouvat, že prý pana řezbáře probudily. „Ále neprobudily, já stejně nemůžu usnout. Počkejte, půjdu dolů a podívám se na to.“

Lucka se Slávkem radostně poskočili a paní řezbářová se už zase usmívala.

Nemyslete si ale, že pan řezbář začal hned opravovat sáně. Měl přece pořádný hlad. Napřed snědl tři pořádné krajíce chleba s paštikou a sedm makových buchet. Pak vypil hrnec kafe a nakonec si otřel vousy. „Tak, a jdeme na to,“ řekl a mrkl na Lucku a Slávka.

(vystřihni si BUCHTY)

Uf, tedy, to jsem sama ráda, že se celý příběh obrátil k dobrému. To se občas stává, že člověk někdy řekne nebo udělá něco, co ho pak mrzí. Důležité ale je, jestli se to pak snaží napravit. Stejně jako pan Tomáš. Sám si uvědomil, že přece není takový bručoun, jak si lidé kolem něj myslí. Přišlo mu to líto a dětem se spravením sáněk pomohl.

Zítra nás čeká poslední část příběhu s panem Tomášem, tak snad bude dobrý i ten konec.

Těším se zase zítra,

ahoj Jana

Kalendář

leden
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
únor
Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
Dnes je neděle 24. 01. 2021

svátek má
Milena

zítra má svátek Miloš

Náhodný obrázek

Lady bugs na pivních slavnostech