Aktuality 2020

Adventní putování_nůše

11. 12. 2020

Milé děti, vážení rodiče,

dnešní příspěvek začnu betlémským příběhem.

Kocour vypil jitrocelový grog a hned přestal kýchat. S myškami si už říkal křestními jmény a ony mu suchým senem vysušily kožich. On si mezitím vzpomněl, jak to s ním všechno bylo a vyprávěl myškám o cestě do Betléma. „Jejda, pane kocour, to už není daleko. Jenom z kopce dolů a asi tak pět set padesát myších skoků,“ odhadovala jedna myška. „No jo, ale my jsme malé, zapadly bychom do sněhu.“ Kocour nahlas přemýšlel: „Až sem k vám jsem cestoval v nůši. Do Betléma vezmu pro změnu v nůši já vás. Ale kde vezmeme tu nůši?“ „V tom bychom, pane kocour, neviděly problém. Jsme přece učitelky z myší školy, nějak si už poradíme!“ Chvíli se z dírky ozývalo šustění, chrastění a praskání. Pak veselé vypísknutí a myši přivalily před kocoura nůši upletenou ze slámy. Ten obdivně hvízdl. „Tak, a teď honem nasedat, jedeme. Ještě, že mi po tom vašem grogu trošičku vytrávilo a můžeme se vydat na cestu,“ řekl kocour a vyskočil s myškami v nůši ze závěje rovnou na cestu.

(vystřihni si NŮŠI)

A dnešní tvoření? Dnes budeme vyrábět vrkoč. Anebo jen snadnější část vrkoče, a to jablečného ježka. Na párátka nebo špejle napícháme sušené ovoce (švestky, brusinky, jablečné křížaly, meruňky, rozinky) a takto ozdobené špejle nebo párátka napíchejte seshora do jablíčka. A můžete si dát ozdobu na stůl a postupně z ní ujídat.

Vrkoč dostávaly děti k Mikuláši. Základem vrkoče je věneček ze tří copů, upečený z jemného kynutého těsta: ze stejného jako se peče vánočka.

Na „věneček“ vrkoče: 200 ml vlažného mléka, 125 g rozpuštěného másla, 30 g čerstvého droždí, 2 lžíce třtinového cukru, troška soli, 2 žloutky do těsta (plus 1 další na pomazání), 120 g vanilkového moučkového cukru, kůra z chemicky neošetřeného citronu, 450 g polohrubé pšeničné mouky, 50 g celozrnné pšeničné mouky, hrst oloupaných krájených mandlí na posypání.

Na ozdobení vrkoče: asi 4 dlouhé špejle a asi 10 přepůlených špejlí, oblíbené sušené ovoce (meruňky, švestky, jablečné křížaly, brusinky, rozinky) a 1 menší čerstvé jablíčko, látková mašlička

Z uvedených surovin vypracujte hladké těsto a nechte je vykynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem. Vykynuté těsto rozdělte na tři díly, umotejte z každého z nich dlouhého „hada“ a upleťte klasický jednoduchý cop. Ten pak smotejte do kulatého věnečku, celý jej potřete rozšlehaným žloutkem, posypejte nasekanými mandlemi, a ještě jednou zlehka potřete zbývajícím žloutkem. Nechte připravený vrkoč ještě 20 minut dokynout na plechu v pokojové teplotě a předehřejte si zatím troubu na 160°C. Pak vrkoč pečte asi 50 minut – ke konci kontrolujte špejlí, jestli už je hotový.

Zatímco se vrkoč peče, připravte si ozdoby. Na špejle napíchejte směs drobnějšího sušeného ovoce – bude to bavit i děti, množství a rozložení ovoce záleží na vás. Takto nazdobené kratší špejle napíchejte seshora do jablíčka, do spodní části jablíčka pak ty dlouhé (počet špejlí můžete upravit, aby vše dobře drželo). Upečený základ vrkoče nechte nejprve vychladnout, pak ho doplňte „stříškou“ z nazdobeného jablíčka a dotvořte celé dílo třeba ještě mašličkou. Věneček můžete ozdobit ještě perníčky, větvičkou z jehličí…zkrátka vánoční paráda a dárek v jednom! (čerpáno z knihy: Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů, M. Kindlová, M. Boledovičová)

Přeji vám krásný víkend a těším se zase zítra,

Jana

Adventní putování_hrnek

10. 12. 2020

Ahojte účastníci adventního putování za Ježíškem,

dnes je poslední den, který budeme trávit s našimi pohledy a přáníčky. Budeme je odesílat.

Ráda bych vás seznámila s jednou netradiční službou, kterou poskytuje pošta na Božím Daru. Tam totiž každý rok připravují nové vánoční razítko a lidé jim posílají své pohledy, které jsou nadepsané a každý pohled či dopisní obálka jsou opatřené správnou známkou. Pokud byste chtěli letos vyzkoušet poštu na Božím Daru, vložte Vaše nadepsané a ofrankované pohledy do jedné obálky a pošlete na adresu: Vánoční pošta, Boží Dar 1, 362 62 Boží Dar. Zde pak pracovníci pošty Vaši obálku se zaslanými pohlednicemi otevřou, narazí vánoční razítko pro rok 2020 a rozešlou na uvedené adresy. Pozor však, abyste měli Vaše pohlednice nadepsané adresami a opatřené platnými známkami. Stejně tak je nutné opatřit známkou i celou obálku, kterou budete odesílat. Pokud si nejste jisti, kolik bude poštovné celé zásilky stát, raději s ní zajděte na poštu, aby Vám poradili.

Anebo můžete se svým pohledem či přáním v obálce zajít ke schránce a pohled odeslat. Určitě jím adresátovi uděláte radost.

A jak pokračuje příběh našich poutníků do Betléma?

Kocour vůbec nechápal, proč leží na dně závěje s mokrým kožichem. Myšky po něm bázlivě pokukovaly z díry a on se jich zeptal: „Řekne mi někdo konečně, co tady dělám, a navíc s rýmou?“ Hlasitě kýchl a myšky řekly: „To my, prosím, pane kocour, nevíme, ale byla to veliká rána, no a pak ta klobáska tak voněla!“ Kocour zívl a podíval se na zbytek klobásy ve své pravé tlapce. „Klobásky nemůžu už ani cítit. Dal bych si něco na zahřátí,“ a znovu kýchl. Myšky se už tolik nebály, protože mokrý kocour s rýmou vypadal docela neškodně. Navíc položil před jejich dírku zbytek klobásy a udělal prosebné oči. „Může to být, prosím, jitrocelový grog?“ zeptaly se myšky. Kocour souhlasil, hlavně prý chce velký hrnec. „Ten největší, který máme. Vaříme v něm kaši pro celou myší školu,“ řekla jedna. „Pro osmdesát sedm myšátek,“ upřesnila ta druhá. „Hlavně rychle, nebo se pan kocour rozstůně,“ řekla třetí a všechny zmizely v dírce.

(vystřihni si HRNEK)

Jestlipak, děti, přijdete na to, proč se myšky ke kocourovi chovaly tak uctivě? A proč je kocour hned nesnědl? Myslíte, že hrnec, ve kterém budou myšky vařit kocourovi jitrocelový grog, bude stačit? Bude dost velký? A jestlipak se kocour uzdraví? Anebo bude stonat?

To si zase povíme zase zítra,

ahoj Jana

Adventní putování_myšky

9. 12. 2020

Milé děti, vážení rodiče a účastníci našeho adventního putování,

Dnes budeme pokračovat v práci se včera vyrobenými či zakoupenými pohledy a přáníčky. Budeme psát přání. Malé děti, které neumí psát, mohou část přání nadiktovat, podepsat se a ty, co neumí ani mluvit, tak mají výhodu, protože za ně vše připraví rodiče:-) Přání zatím neodesílejte, vydržte do zítřka;-)

A pokračování příběhu? Jak už název dnešního adventního putování napovídá, přibudou nám do příběhu myšky. Včera jsme opustili naše poutníky ve chvíli, kdy se panu řezníkovi vysypaly z nůše klobásky, jelítka a jitrničky a sousedé mu je pomohli posbírat zpátky do nůše. Jejda, děti, víte že jsem se vás docela zapomněla zeptat, jestli víte, co to ta nůše je?

Dnes můžeme nůši vidět už jen na historických trzích anebo ve stáncích s proutěnými koši. Nůše je totiž velký proutěný koš, který se nosil na zádech, stejně jako batoh, a řemeslníci v nůši nosili své zboží na trh. Anebo chodili lidé s nůší do lesa pro dřevo či šišky na topení nebo v létě králíkům pro trávu.

Jak tedy patří myšky do příběhu a co se stalo s kocourem, se dozvíte právě teď.

Samozřejmě, že kocour z nůše vypadl jako první. A že byl těžký, propadl hluboko do závěje a ta se za ním zavřela. Nikdo nic nevěděl, lidé sesbírali jelítka a jitrničky a šli dál.

Přejedený kocour se ani neprobudil. Klobásku držel pořád v pravé tlapce a stočený do klubíčka v závěji spal. Snad by tam byl zmrzl, kdyby jeho kožíšek nevydával tolik tepla, že sníh pod ním postupně roztával. Kocour klesal níž a níž, až nakonec ležel na zmrzlé trávě.

Klobáska pořád voněla a ta vůně probudila tři myšky. Pištěly strachy, když uviděly velkého zrzavého kocoura, ale když zjistily, že spí, okousaly mu klobásku, že mu zůstal v tlapce jenom kousek. Zrovna se ho chystaly opatrně vytáhnout, když kocour kýchl. Kožíšek ho přece jenom už tolik nehřál, protože byl mokrý od roztátého sněhu. Myšky leknutím vypískly a kocour se probudil.

(vystřihni si MYŠKY)

Jste zvědaví, jak bude příběh pokračovat dál? Sní kocour myšky, tak jak to kocouři běžně dělávají, nebo nesní? A když má kocour mokrý kožíšek a kýchnul, tak to bude asi nachlazený. Zítra se dozvíme, jak to bude dál:-)

Ahoj Jana

Adventní putování_kocour

8. 12. 2020

Milé děti, vážení rodiče,

doufám, že jste si včerejší sladký úkol pěkně užili. Dnešnímu úkolu bude předcházet malé ohlédnutí se do minulosti.

Předchůdcem vánočních pohlednic byly blahopřejné lístky. První blahopřejné lístky byly vytištěny ve Skotsku roku 1841 a zdobil je nápis „Příjemné svátky“. Byly vkládány do ofrankované obálky. „Otcem“ vánočních pohlednic byl zřejmě jeden gentleman z Londýna, který znaven každoročním vypisováním blahopřejných dopisů nechal zhotovit v roce 1843 na tisíc ručně kolorovaných pohlednic. Ty se staly (zřejmě díky obrázku) okamžitě velkým hitem, ale stále se posílaly v ofrankovaných obálkách.

U nás se do počátku 20. století tiskly a prodávaly pohlednice většinou s německými nápisy. Nejoblíbenějšími motivy na vánočních pohlednicích se staly jesličky, vánoční stromeček, zasněžené krajinky, andělíčci a tři králové.

Ano, dnešním úkolem je výroba anebo zakoupení vánočního přání. Může to být přání, které použijete jako pohlednici anebo přání do obálky. Nezapomeňte si pořídit i známky a případně obálku, do které přání vložíte. Úkol je možné pojmout i tak, že si zajdete koupit vánoční pohledy a známky. Zatím však vyčkejte s napsáním a odesíláním;-)

A mám tu pro vás ještě pokračování příběhu na cestě do Betléma

Nastal čas k odchodu a pan řezník si zase hodil nůši na záda. Hrome, ta je nějak těžká, pomyslel si. Kdyby jen tušil, že na jitrničkách a klobáskách leží úplně přejedený kocour.

Kocour totiž nejen nestačil utéct, ale bylo mu to úplně jedno. Rozvaloval se v nůši, byl rád, že se nese, přece jen nechtěl zůstat sám doma. Ono to nějak dopadne. Nakonec blaženě usnul s klobáskou v pravé tlapce.

Ušli docela pěkný kus cesty. Obtížně se vyškrábali na zasněžený kopec. Ale teď už je zas čekala cesta dolů, a tak si pan řezník radostí povyskočil. Jenže mu podjely obě nohy a spadl rovnou do závěje. Zahromoval, protože se mu vysypala nůše. Sousedé mu pomohli jelítka a jitrničky posbírat, ale když si nasadil nůši zpátky na záda, zdála se mu nějaká lehká. Asi v té závěji nějaké klobásky přece jenom poztrácel. Bylo mu to líto, ale nechtěl zdržovat ostatní. Aspoň se mi jde lépe, mávl rukou.

(vystřihni si KOCOURA)

Přeji vám krásný den a těším se zase zítra,

ahoj Jana

Adventní putování_svatý Ambrož

7. 12. 2020
Adventní putování_svatý Ambrož

Nový týden nám dnes otevírá další svátek a to svátek svatého Ambrože. Svatý Ambrož se narodil roku 339 v německém Trevíru a po vystudování práv se stal soudcem v Miláně. Ačkoliv nebyl pokřtěn, byl pro svou dobrosrdečnost zvolen milánským biskupem. Jeho hlavními atributy jsou metla a úl. Jako malého ho prý napadl roj včel, který mu ale nijak neublížil. Je patronem biskupů, kameníků a včelařů.

A právě s posledně jmenovanými bude souviset dnešní úkol. Budeme tvořit s medem nebo včelím voskem. Můžete například naložit ořechy do medu a k tomu doporučuji poslech pana J. Uhlíře a Z. Svěráka „Ořech v medu“. Nebo si připravte zázvorový či černý čaj s medem a citronem, pokud máte včelí vosk, můžete si vyzkoušet odlévání voňavých vánočních ozdob, vyrobte si svíčky umotané ze voskových plátů anebo, pokud ještě nemáte, můžete si zadělat perníkové těsto.

Anebo přijdete sami na další možnosti využití medu.

Fotky z tvoření nám opět pošlete na e-mail, soukromou zprávou na facebooku anebo přímo na našem facebooku zveřejněte. Anebo zase pošlete více úkolů najednou do soboty 12. 12. 2020.

A ještě připojuji dnešní čtení k Betlému a figurku, kterou si dnes vystřihnete.

O přejedeném kocourovi

Páníček Ferda nesl s paní Jelínkovou vánočku, a na něj, věrného kocoura, úplně zapomněl. A vlastně, vůbec se mu nechtělo jít s nimi takovou dálku. Měl hlad a zábly ho tlapky. Nejraději by někam zalezl do tepla, ale před tím by se ještě pořádně najedl. Zasnil se a zdálo se mu, že cítí vůni klobásek a jitrniček. Ta vůně neodcházela, ale sílila a kocour si pro sebe řekl, že to není možné a rozhlédl se kolem sebe. Kousek od něj právě sundával ze zad nůši pan řezník Matlášek. Postavil ji na zem a poodešel k ostatním sousedům.

Kocour napřed třikrát polkl a pak už to nevydržel. Skokem byl v nůši, schovaný pod utěrkou. Ládoval se jelítky a klobáskami tak dlouho, až se nemohl hýbat. Už bych toho měl nechat, pomyslel si, ale chtěl sníst ještě jednu – prý už opravdu poslední – jitrničku. Nůše byla stejně ještě pořád plná lahůdek, ani moc neubylo. A tak se kocour znovu zakousl do jitrnice.

(vystřihni si ŘEZNÍKA MATLÁŠKA)

Přeji medově sladké tvoření

a zítra zase ahoj Jana

Adventní putování_2. adventní neděle

6. 12. 2020

Krásnou slunečnou neděli přeji všem:-)

Dnes je druhá adventní neděle a dnešním úkolem je opět odpočinek. Zajděte si na procházku a užívejte si krásného dne.

A dnešní část příběhu:

O největší vánočce

Zrzavému kocourovi bylo smutno, protože byl sám, bez páníčka. Jenomže Ferda seděl ve vězení kvůli krádeži plyšového medvěda. A tak kocour přemýšlel, jak by páníčka dostal ven. Tu ho něco napadlo: paní s vánočkou prosí o pomoc a jeho pán sedí nečinně zavřený a nešťastně se na něj dívá přes zamřížované okénko nad nimi.

„Nemám na tebe náladu, nevidíš, jakou mám patálii?“ osopila se paní Jelínková na kocoura, když se jí otřel o nohy. Ale kocour se nenechal odbýt. Začal hlasitě mňoukat a packou ukazoval na okno se smutným Ferdou. „Ty myslíš, že by mi pomohl?“ zeptala se paní kocoura a ten horlivě kýval hlavou a nahlas předl.

Sousedé se nakonec přimluvili u starosty a ten Ferdu výjimečně pustil. Ferda prý pomůže nést vánočku paní Jelínkové a udělá tak aspoň jednou dobrý skutek. A třeba se i v Betlémě napraví, kdož ví?

(vystřihni si ZLODĚJ FERDA)

Těším se zase zítra,

ahoj Jana

Kalendář

leden
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
únor
Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
Dnes je neděle 24. 01. 2021

svátek má
Milena

zítra má svátek Miloš

Náhodný obrázek

Taneční soutěž jednotlivců Praha Slávie – Lady bugs