Adventní putování_ovčák

Milé děti, vážení rodiče,

k dnešnímu vyrábění budeme potřebovat pomeranče, tedy jejich kůru, vnitřek můžete sníst a dát tak tělu potřebnou dávku vitamínu C:-) Můžete vyzkoušet ozdoby z pomerančové kůry. A to buď vykrajované vykrajovačkami nebo z usušených plátků. Inspiraci najdete na internetu a také na naší facebookové stránce.

„Propánakrále, vždyť je to Vítek!“ spráskl ruce starý ovčák. „Kde se tu bereš, chlapče?“ zeptal se, ale Vítek neodpovídal. Ovčák ze sebe honem shodil kožich a Vítka do něj zabalil.

Liška běžela první a ocasem zametala sníh z cesty, za ní supěl ovčák s Vítkem v náručí. Celý se zpotil i bez kožichu, ale za chvíli už byli v teple.

Vítku, Vítku, pokýval ovčák hlavou, když chlapec otevřel oči. „Tak já jesličky neuvidím,“ řekl smutně. „Uvidíš. Ale teď už musíš být trpělivý. Napřed usušíme tvoje boty, vypiješ lipový čaj s medem a také se podíváme po nějaké čepici a rukavicích.“

To všechno trvalo sice dlouho, ale tentokrát Vítek nereptal a pokorně čekal, až ovčák vyhnal ovečky z ohrady. Jako dárek nesli Ježíškovi velké kolo ovčího sýra.

Vykročili a připojila se k nim dokonce i liška, která se ten večer výjimečně nehádala s ovčáckým psem.

(vystřihni si OVČÁKA)

S Vítkem, ovčákem, liškou a ovčáckým psem se prozatím rozloučíme a zítra nás čekají nové příběhy,

ahoj Jana