V pátek jsme našli Pátka

V pokračování vyprávění o Robinsonovi jsme se dozvěděli, jak nalezl a zachránil Pátka. Ve skupinkách jsme nad mapou části našeho ostrova pátrali, kde bychom Pátka mohli najít my. Netrvalo dlouho a všichni Pátka našli. Když už jsme věděli, kde je na mapě, vydali jsme se ho hledat ve skutečnosti. Podle mapy měl být na zahradě DDM v týpí. Vydali jsme se tam. Jenže přišlo zklamání a smutek. Pátek tam nebyl…

K překvapení všech pak Jana řekla, že jsme se s Pátkem v tomto týdnu setkali mnohokrát. Že vlastně Pátek je pro nás každý z kamarádů, se kterým jsme se bavili, pomáhali mu, byli s ním… a zase my jsme Pátkem dalším dětem. Pátkem jsme si navzájem, Pátkem je každý z nás.

Po svačince jsme popřáli k narozeninám našim dvěma oslavencům. Čekalo je i sladké překvapení v podobě pudinku, který ještě včera uvařili a ozdobili Mořští vlci. Zazpívali jsme jim narozeninovou písničku, oba sfoukli svíčku a rozdali dětem sladkosti.

Vydali jsme se na lov a po vzoru jihoamerických indiánů jsme použili foukačky na šipky. Každý si z lovu odnesl malou drobnost.

Pak jsme se pustili do nácviku střílení z luku, protože ten bychom si na pustém ostrově dokázali vyrobit sami.

Nebojácní Kokosáci přepadli galéru, která plula kolem našeho ostrova a na jejíž palubě byl i italský otrok, specializující se na výrobu pizzy. Z vděčnosti, že jsme ho zachránili, nám napekl pizzy k obědu.

Důležitým okamžikem pro nás ale i pro děti je zhodnocení průběhu celého tábora:

Děti samy přiznaly, že pro ně byly těžké situace, kdy se obávaly reakcí ostatních („co na to řeknou?“).

Měly obavy z toho, že pokazí společnou práci (stavba lodi, malování vlajek).

Děti hodnotily vztahy ve skupinách i mezi všemi trosečníky na ostrově jako kamarádské a pokud se objevil nějaký problém, dokázaly se spolu domluvit na řešení v klidu a míru. V průběhu tábora jsme zjistili, že v rámci pravidla „Respektujeme se“ je třeba si uvědomit, že je důležité nechat druhého domluvit a neskákat mu do řeči.

Příště by děti chtěly přespávat více dní a víc vařit, jinak z jejich odpovědí zněla spokojenost.

Na otázku „Co si budeš z tábora určitě pamatovat?“, zmínily děti situace, kdy se vyřešila záhada znovu objeveného se pingpongového míčku; zazněla hláška „listí“ a Janiny vtipné hlášky; proběhla noční procházka Přešticemi; Aleš si místo hada upekl donut.

A co dětem chybělo v jídelníčku? Překvapivě sulc???? pak také krupicová kaše, řízky, hamburgery a kebab.

Které činnosti jim chyběly? – stopovačka, více vyrábění, bobřík odvahy a noční hry.

Nakonec zazněla hodnocení: „Byl to můj nejlepší tábor!“ „Když jsem v pondělí přišla, říkala jsem, že můj nejlepší tábor byl „Tajemství přírody“ (první příměstský tábor DDM <10. – 14. 7. 2017>), ale tuten tábor byl ještě lepší!!!“, „Líbil se mi strašně! Ale nemyslím v mínusu, ale v plusu.“, „Všechno se mi líbilo, jen procházka ne. Bolely mně prsty u nohou.“

Na slavnostní zakončení nachystaly děti jednohubky, talíře s ovocem a zeleninou. Ukázaly rodičům týpí, představily jim svou vlajku, pokřik a pozvaly je k hostině.

Za dobré duchy závěrem…

Na tábor jsme se těšily, ale netušily jsme, jak skvěle se k sobě budou trosečníci chovat. S o to větší chutí nás bavilo připravovat aktivity. Největší radost nám ale udělalo, když jsme mohly být svědky procesu „bouření mozků“, při kterém vznikaly tak úžasné a jedinečné nápady, že nám nezbývalo nic jiného, než stát s pusou otevřenou dokořán.

Děkujeme za hezké dny s našimi trosečníky!????

 

Kalendář

prosinec
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 26 27 28 29
30 31
leden
Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Dnes je úterý 01. 12. 2020

svátek má
Iva

zítra má svátek Blanka

Náhodný obrázek

Naše zvířátka na Chovatelské výstavé ŠCHDZ Přeštice