Tajemství přírody- den první

Co jsme dnes zažili a experimentálně si ověřili?

Poznali jsme nové kamarády, rozeznívali tibetské mísy, při seznamovací pavučině jsme zjistili, co má kdo rád a řekli jsme si, jaká tajemství nám mohla příroda připravit a která budeme odhalovat. Hanka nám napekla luxusní svatební tvarohové a povidlové koláčky, MŇAM!

Leží před námi nelehký úkol, ale je to výzva!!! Společnými silami totiž postavíme hmyzí hotel. Takový byl původní plán, se kterým jsme vyrazili na sběr materiálu k loděnici. Na louce jsme se zde učili pískat na trávu, na prsty, šťastlivcům se dařilo lovit kobylky, tzv. Hopíky???? Martin našel minci z roku 1941, ještě se znakem říšské orlice a hákového kříže. Když už děti omrzel sběr materiálu a pozorování světa hmyzu pod lupou, zahráli jsme si na Vlaštovky a hmyz. Honička měla velký úspěch, do Domečku jsme se vraceli celí hladoví.

Po výborném obědě si každý umyl svůj talíř a příbor, a potom jsme se postarali o bříška našich malých chlupatých kamarádů.

Pak přišly na řadu mozkové závity. Realizaci hmyzího hotelu a pítka pro ptáčky předchází zásadní fáze, a to fáze projektování. Děti přenesly své představy hotelu na papír a následně je přede všemi suverénně odprezentovaly. Některé návrhy byly ozvláštněny 3D modelem. A tak jsme si ověřili, že modelína na slunci… teče???? Když jsme měli vybrat projekt, který by byl zrealizován, došlo k zásadnímu ZVRATU!!! Rozjela se vášnivá debata: „Vybereme tři nejlepší!““Můžeme čerpat z každého nápadu něco a postavit tak společné dílo!“ „Ne, aby to nikomu nebylo líto, postaví si každý svůj domeček a uděláme hmyzí vesnici!!!“ A bylo jasno.

Museli jsme se na tu výzvu posilnit. Svačinu si připravil každý sám podle své chuti: rohlík, Perla, Májka, šunka – jásá v těle každá buňka!

Přenesli jsme do reality slogan Májky paštiky – „Radost být spolu“ – na přírodovědném táboru.

Chopili jsme se pily a piliny jen lítaly! Když jsme vzali štípačky, pletivo jen praskalo! S hoblíkem v ruce jako bychom másla teplým nožem ukrajovali. Kladívo pokaždé uhodilo hřebík na hlavičku a ne děti do prstíčku????

Jak překvapivé bylo zjištění, že už je po čtvrté hodině – rodiče si přicházejí pro své děti, které nechtějí opustit svou rozdělanou práci.

Ale je zde příslib zítřka a dalšího pokračování našeho společného tvoření a bádání.

Těšíme se na vše, co přinese zítřejší den s Adélkou, Terezkou V., Deniskem, Liborkem, Adámkem, Viktorkou, Terezkou J., Majdou, Terezkou F., Martínkem, Zdendou, Míšou, Ondrou, Leem a Péťou.

Vaše Jana a Ivana????