Prozkoumávání ostrova

Zpočátku výpravy jsme si procvičili postřeh. Museli jsme být velmi bdělí, protože jsme nevěděli, kdy na nás Jana vyrukuje s otázkami typu: „Jaká je otevírací doba v obchodě s potravinami v Příchovicích v neděli? Jakého plemene byl pes, který na nás štěkal za plotem? V jakém roce byla založena hasičská zbrojnice v Příchovicích? Jak se jmenovalo truhlářství, kolem kterého jsme šli?“

Procházeli jsme nebezpečným úsekem a mohli jsme si být jisti jen tím, že relativně bezpečnou cestu nám vyznačil dobrý duch barevnými fáborky. Na některých úsecích nás čekaly překážky v podobě úkolů. Za splněný úkol udělil nejmocnější dobrý duch kartičku s písmenkem. Na vrcholu hory nás čekal domorodec. Chtěl, aby mu trosečníci řekli heslo, které vzniklo složením kartiček. Pozval nás na náhorní plošinu, kde byla připravena hostina. Ještě před hostinou jsme mohli spatřit kouzlo zrození ohně pomocí křesadla. A pak už jsme si opékali buřtíky a hady.

Někteří trosečníci zůstali na ostrově i přes noc. Jiní přespávali doma.

Zahráli jsme si spoustu her, nasmáli se, prošli se setmělými Přešticemi, a pak už zalehli do připravených spacáků.

Podělíme se s vámi o tajemství nejvyššího bodu ostrova, byl jím Ticholovec u Příchovic. Zde bychom také chtěli vyslovit obdiv všem příchovickým, kteří pečují o obec. Využili jsme vašich krásných laviček u kulturního domu a zasnili na vyhlídce u knihobudky. Jediné, co nás zamrzelo, byl nehorázný nepořádek u svatého Vojtěcha. Náš domorodec nám pomohl s úklidem a dopravil nejen naše odpadky až do DDM.

Sepsali dobří duchové

***Ostrovní perličky***

Při určování stromů byly neplánovaně vyřčeny tyto verše: „Jste vedle jak ta jedle, tohle není srmk – ten je hned vedle!“

Hláška při určování určování světových stran pomocí buzoly: „Východ je snadný najít. Těžší bude najít ceduli s nápisem exit!“